Prvni ozvy z ameeriky :o)))

17.10.2011 11:30

Ahoj vsem... moc se omlouvam za tu malou velkou prodlevu ale bylo toho kolem meho odjezdu tolik ze sem tu na to tak trosku nemela cas. Take se omlouvam taky za to jak dlouhy bude tento clanek, pac se do nej chystam narvat vic nez tri tydny zivota a je toho oooopravdu hodne :o)) Slibuji ze ted uz budu peclive a pravidelne sepisovat co se deje a nedeje...

Vase americka Jahoda ;o)

 

Tesne pred odjezdem me cekalo jeste velke stehovani. Stehovala jsem se po temer dvou letech z bytu zpet k rodicum abych u nich prezila posledni tyden v cechach...Bylo to pohodlnejsi nez resit stehovani a vse spojene s bytem tesne pred odletem a taky maminka vyvarovala cely tyden jen sama mnou vybrana jidla...mno co vam budu povidat, namka :-D  Po to vsem kolem toho ale vim co znamena veta "Lepsi vyhoret nez se stehovat!" Narvat veci, po dvou letech v 1+1 byte, do mistnosti 4X3 metry je proste nemozne, takze sem ten tyden vlastne bydlela napul ve sklepe, napul v aute a tak ruzne :) A uteklo to fakt hrooozne rychle...

Ani jsme se nestacila doma rozkoukat a uz jsem se loucila s lidma v praci a cekal me vikend baleni a louceni a louceni a baleni. Byla jsme si s kamarady naposledy skocit polku (at zije Blatno!!)  a taky rict AHOJ lidem na cvicaku...bylo to uzasne...moc vsem dekuji :o)))

Nocni murou pro me ale bylo hlavne to baleni... neplanovala jsem sebou vzit nejak moc veci, ale kdyz sem postavila kufr na vahu prvne mel pres 25kg...boha...limit je 23kg takze sem musela nechat doma vsechny sampony a hatla patla na vlasy. A taky spoustu obleceni...no v podstate sem sebou mela veci asi na 4 dny a darky :-D dobry kdyz jedete nekam na cely rok, ne?

 

Cesta

Na letisti sem se setkala s dvouma holcinama ktere letely semnou. Martina z Virginie (s tou sem byla v kontaktu pres Skype uz dyl) a Zuzca z New Yorku. Obe dve super holciny, diky kterym mi cela cesta a nasledujici 4 dny daleko lepe utekly. A ze cesta stala opravdu za to :-D Prestupovaly jsme v Bruselu a na vsechno jsme mely neco pres hodinu. Pohudka...kdyby jsme nenabraly 20 minut zpozdeni uz na letisti v Praze! Na to vas agenturana taky nepripravi :(.....nevedeli jsme kam v Bruselu naletisti jit a tak se nam podarilo vyjit ven. Na ceste zpet jsme musely projit znova vsema kontrolama a tak secteno a podtrzeno jsem byla vcelku nastvana pac jsme to letadlo malem nestihly... Mozna kdyby v agenture kvakli neco o tom jak se chovat pri prestupu nebylo by to uplne na skodu. Verim ze ne kazda z vas uz nekdy s prestupem letela a je to pak fakt stres. Ani nechci pomyslet co by se delo pokud by nam to letadlo uletelo!

9 hodin do NY uz pak (prekvapive) uteklo dost rychle... shledla jsem tri filmiky (Kapitana Ameriku, Auta 2 a Green latern)...trochu se prospala a bylo to :) Chvili sem se bala ze tak velike letadlo plne narvane lidmi se prece nemuze od zeme odlepit :-DDD

 

Skoleni

No nic moc... popravde :( cekala jsem od toho drobet neco jineho nez 8 hodin sezeni a poslouchani neceho co uz clovek vesmes vedel. Nejhorsi ale bylo to ze v podstate bez prestavky. Cekala jsem, ze nas treba nauci nejake nove hry nebo ze nam ukazou jak se zachovat v ruznych situacich...misto toho jsme psali nesmyslne tabule, nebo hrali scenky mezi sebou kde jeden z nas byl aupair a dalsi dite...mnohdy jsme treba 15 min jen koukali jak si dva vymenuji...UDELEJ TO! ..NECHCI! ..UDELEJ TO! ..NECHCI!...des :( jedine co me potesilo byla prvni pomoc (asi na hodinu) a pak to ze jsme se tam seznamila se spoustou dalsich lidicek :o) Celkem nas tam bylo asi 70 holek a 4 kluci.

Chtela bych upozornit vsechny budouci aupairky u Aupaircare ze vylet do New Yorku asi za 45$ byla prach pouha bus tour...cili ze jsme stravili 2 hodiny jezdenim po NY autobusem a meli vseho vsudy 20min na jidlo a 20 min na Time squere.To jsem si mohla pustit doma DVD "NY za okny" a vyslo by mi to nastejno a hlavne levneji! Byli tam jedinci kterym se to libilo..me teda NE!!! Kdyz uz nic jineho tak sem cekala alespon na to jidlo vic casu, takle to bylo vsechno honem honem...proste hnus...todle vedet driv tak ty prasule opravdu vyuziju jinak....taky mohla agentura rict neco vic :o)

Nakonec me jeste vydesili, kdyz nam rekli ze budem platit 25-35$ za kufr pri ceste k rodine...todle nam nikdo predem nerekl a cestou do NY jsem mela kufr zadarmo...mimo to sem mela v penezence diky "uzasnemu" vyletu do NY asi 20$ takze sem jak trubka schanela bankomat.... nakonec jsme ale samozdrejme pak na letisti nic neplatili...

 

Konecne Atlanta

Cesta do Atlanty byla v pohode...tentorat takove male pidi letadlo...jen na letisti po priletu sem si dala takovou 2km prochazku pac sem se bala jet vlakem abych vcas vystoupila :-D

Joannie (host mamka) me ale cekala s otevrenou naruci a hned od zacatku sem si pripadala jako jeji kamaradka. Cestou v aute mi vykladala jak se na me vsichni tesi a ze si mysli ze to bude vsechno perfektni. No a prvni veta male Eden kdyz vbehla doma do dveri byla: "Tak kde je!" :-D Vsichni me objali a rekli ze jsou moc radi, ze uz jsem konecne tady. Byla jsem jak v Jirikove vydeni. :o)

 

Prvni dny

Od te doby cas leti jak splasenej. Nejvic ze vseho jsem se bala toho ze tu budeme dve au pairky v jednu dobu. Je tezke nahrazovat nekoho kdo tu byl pres rok a pul. Nejsem jako ona a ani nikdy nebudu a tak jsme se bala ze to mozna nebude fungovat. Ze deti budou porovnavat, ze mi ji budou predhazovat jako priklad pokazde kdyz udelam neco jinak atd atd... Fungovalo to a mozna nekdy az moc. Marcele (byvala au-pair) je uzasny clovicek a verim ze pokud by tu zustala dyl nez tyden staly by se z nas kamaradky. Bohuzel ( nebo mozna bohu dik) to deti videli jinak. Byla jsem pro ne nove a neprozkoumane tudiz zajimave vic nez ona. A tak (hlavne Eden) chtela byt porad semnou a sedet vedle me a hrat si semnou a porad me objimat a pusinkovat. Loucila se semnou jako prvni a rano hned bezela zamnou rict mi ahoj. A i kdyz nikdy nic nerekla bylo videt ze to Marcele mrzi. A koho by nemrzelo :(

I presto ji ale patri velky dik protoze mi tu stihla ukazat vse potrebne a predstavila mi spoustu svych kamaradu kteri jsou ted i moji kamaradi. Ukazala mi jeden uzasny klub o kterem vam budu vypravet pozdeji a vubec mi pomohla se daleko lepe zorientovat. A to vse v mem prvnim tydnu!

 No a pak uz se to rozjelo jak Pendolino....prvni pracovni tyden, uceni se americkemu stylu zivota...a vsemu novemu kolem...

Slibuji ze hlavne o jezdeni a rizeni tady napisu minimalne jeden clanek a take slibuji ze budu ted uz pravidelne prispivat clankama... davam si to jako predsevzeti k Dikuvzdani. To se mimo jine chystam stravit s rodinkou na Floride...takze to bude kapitola sama o sobe :)